"Nesmíš ho nechat vyhrát!"

"Musíš mu ukázat, kdo je tady šéf, nebo tě nebude respektovat!"

"Na to si prostě musí zvyknout!"

Slyšeli jste někdy některou z těchto vět? Možná vám někdo podobně radil, když váš kůň nechtěl spolupracovat, něčeho se bál nebo nereagoval podle vašich představ.

Tyhle rady se v jezdeckém světě předávají už celé generace. Znějí logicky. A někdy se dokonce zdá, že fungují.

Ale co se při takovém tréninku skutečně děje? A co na to říká věda?

Kůň odmítne splnit náš požadavek. Někdo nám poradí, abychom mu neustoupili, protože jinak "vyhraje".

Kůň nereaguje na pomůcky. Možná prý nemá dostatečný respekt a potřebuje vědět, kdo je tady šéf.

Kůň se něčeho bojí. Musíme ho tomu vystavovat tak dlouho, dokud si nezvykne.

Jenže co když nás právě tyto představy někdy vedou k tomu, že nevědomky vytváříme nebo prohlubujeme problémy, které se snažíme vyřešit?

"Nesmíš ho nechat vyhrát!"

Když koni jednou ustoupíte, opravdu si začne dovolovat stále víc?

Možná jste se někdy dostali do situace, kdy jste měli pocit, že musíte svůj požadavek prosadit za každou cenu. Jinak si přece kůň zapamatuje, že stačí odmítnout — a příště to udělá znovu.

Jenže koně nepřemýšlejí o tréninku jako o soutěži, ve které jeden musí zvítězit.

V této lekci si vysvětlíme, jak funguje negativní posílení, proč tolik záleží na načasování a důsledcích našeho jednání a jak můžeme některé nežádoucí reakce nevědomky upevňovat.

Zjistíte, proč nemusíte nad koněm vítězit, abyste ho mohli něco naučit.

"Ukaž mu, kdo je tady šéf!"

Potřebuje vás kůň opravdu vnímat jako dominantního vůdce, aby s vámi spolupracoval?

Představa, že si člověk musí získat postavení "alfa jedince", je v jezdeckém světě stále poměrně rozšířená.

Co ale skutečně víme o sociálním chování koní? Jaký je rozdíl mezi dominancí, strachem a naučenou reakcí? A proč kůň poslouchá naše pomůcky?

Podíváme se na to, proč dominance není univerzálním vysvětlením problémů při tréninku a jak můžeme budovat srozumitelnou komunikaci bez potřeby dokazovat koni svou nadřazenost.

Zjistíte, proč spolupráce nepotřebuje boj o postavení, ale jasné signály, učení a vzájemné porozumění.

"Na to si musí zvyknout!"

Znamená opakované vystavování nepříjemné situaci, že si na ni kůň skutečně zvykne?

Možná jste slyšeli, že když se kůň něčeho bojí, musíme ho tomu vystavovat tak dlouho, dokud nepřestane reagovat.

Jenže mezi zvykáním a prohlubováním strachu může být zásadní rozdíl.

Vysvětlíme si habituaci, senzitizaci, systematickou desenzitizaci a zaplavení (flooding). Ukážeme si, proč absence viditelného odporu nemusí znamenat, že je kůň v pohodě, a jak ho můžeme na nové nebo náročné situace připravovat postupně.

Zjistíte, jak pomáhat koni získávat jistotu místo toho, abychom ho jen učili nepříjemné situace vydržet.

Protože kvalitní a etický trénink není jen o tom, že dosáhneme požadovaného výsledku. Záleží také na tom, jak jsme ho dosáhli a co se při tom kůň naučil.

Pokud chceme, aby naše komunikace byla jemná, potřebujeme rozumět principům, na kterých stojí.

Aby kůň reagoval na téměř neviditelnou pomůcku, musí znát její význam. Aby se dokázal vyrovnat s novými situacemi, potřebuje vhodné podmínky pro učení. A abychom mohli efektivně řešit problémy, potřebujeme nejprve porozumět jejich příčinám.

Právě s tím nám pomáhá Equitation Science — vědecký přístup ke studiu tréninku, chování a interakcí mezi člověkem a koněm.

Věda nám nebere cit, zkušenosti ani vztah s koněm. Pomáhá nám lépe porozumět tomu, co při tréninku skutečně děláme.

Ať už jezdíte rekreačně nebo sportujete, věnujete se drezuře, westernu, skákání nebo práci ze země, principy učení ovlivňují váš trénink každý den.

V kurzu vás nečeká složitá teorie ani učení odborných definic nazpaměť. Na třech konkrétních příkladech si ukážeme, jak vědecké poznatky využít v každodenním životě s koňmi.

Čeká vás:

• Vysvětlení, proč má věda v tréninku koní své místo

• Tři praktické lekce věnované rozšířeným tréninkovým mýtům

• Srozumitelná vysvětlení principů koňského učení

• Podněty, díky kterým se možná budete na svůj příští trénink dívat trochu jinak ;o)

Jmenuji se Kateřina Junghansová a jako veterinární lékařku a trenérku mě už mnoho let zajímá především otázka, proč koně reagují tak, jak reagují – a co z toho můžeme využít v každodenním tréninku a v další práci s koňmi.

Ve své práci se opírám o současné poznatky o chování, učení a welfare koní a protože vím, jak mně osobně pomáhají pochopit koně, nechci, aby zůstávaly zavřené v odborných publikacích. 

Mým cílem je převádět je do srozumitelných souvislostí a praktických rozhodnutí, která dávají smysl u skutečných koní a ve skutečných situacích.

Protože k tomu, abyste využívali vědu, nemusíte být vědec. Stačí vědět, co z ní může být užitečné právě vám a vašemu koni.